PERIODIZACE ČESKÉ LITERATURY PO r.1945 A LITERATURA DO POL.50.LET
PERIODIZACE ČESKÉ LITERATURY PO r.1945 A LITERATURA DO POL.50.LET
I.Literatura v letech 1945 - 1948
1) Poezie - rychlejší reakce na dění - hlavně zážitek z okupace, vztah k národu, květen 1945, vztah k RA:
Seifert - Přilba hlíny
Holan - Rudoarmějci, Panychida
Nezval - Historický obraz
Hrubín - Jobova noc, Chléb s ocelí
Šrámek - Rány,růže
Neumann - Zamořená léta aj.
Rysy : silný patos, sklon k historismu, řečnický akcent (pro veřejný přednes)
Zahradníček - Stará země
2)Skupiny kolem časopisů - zde se soustřeďuje jádro české kultury
a) postoj autorů se formoval už za války
Skupina 42 (výtvarníci + literáti)
- výtvarníci vystavovali už za války, literáti vystoupili kolektivně až v roce 1947
- duší skupiny publicista a organizátor Jindřich Chalupecký
- zdůrazněn význam experimentu v umění
- dobrá orientace po západních směrech (vliv existencionalismu, expresionismu)
- vliv díla Ladislava Klímy.
patří sem :
literáti Kamil Bednář, Jiří Kolář, Ivan Blatný, Jiřina Hauková, Josef Kainar
výtvarníci Jiří Kolář, Kamil Lhoták, Tittelbach, Ježek, Pauer, Zábranský, Brož aj.
Skupina RA
- ustanovena za války
- název podle sborníku z roku 1934
- především surrealističtí výtvarníci
- teoretikem je Ladislav Effenberger
- navazovali na předválečného Šímu, Štýrského, Toyen.
patří sem :
literáti Ludvík Kundera, Karel Teige, Josef Hiršal, Miroslav Holub, Kamil Bednář
teoretici Josef Březovský, Urbánek
b) obnovené předválečné časopisy
AKORD
- šéfredaktorem Jan Zahradníček,
- další v okruhu Jan Čep, B. Reynek, Klement Bochořák, Zdeněk Rotrekel
Bedřich Fučík - kritik, Josef Vašica - literární historik, zájem o baroko a Velkou Moravu
ŘÁD - katolický časopis, ale má širší zaměření než vyloženě náboženské,
patří sem: Jan Vladislav, J.Šotola, I.Pilař, F.Křelina, J.Kostohryz, J.Durych (před válkou, po roce 1945 nepublikuje)
KVART
- zaměřený na obecně humanistické a demokratické myšlenky,
šéfr.Vít Obrtel
významné články: K.Teige (Varování před demagogií, totalitou a vlivem SSSR)
KRITICKÝ MĚSÍČNÍK
- zakladatelem a šéfr. Václav Černý
- dále publikovali: Fr.Halas,Josef Palivec,Fr.Hrubín, O.Mikulášek, Blatný,Diviš,Šotola, Fikar, P.Eisner (překladatel).
Václav Černý
- monografie
Esej o básnickém baroku (37)
První sešit o existencionalismu nevyšel, Druhý sešit o existencionalismu (48)
Studie o J.Seifertovi (54)
Starší česká literatura (54)
Studie a eseje o moderní světové literatuře a ze starší světové literatury (69)
O povaze naší kultury (S 75)
Studie o B.Hrabalovi (S 76)
2 masarykovské studie, pracuje na Pamětech (77)
Paměti (Škvor.82) - 4.svazek Pamětí důležitý pro pochopení 50. let.
Publikoval v zahraničí, uspořádal a vydal Ortena už v roce 1947, vědomě navazuje na Šaldu, snaží se být nejen literárním kritikem, ale i kritikem kulturním a politickým, víc než Šalda je v zajetí osobních sporů, od nichž se nedovede oprostit. Má vyhraněné vidění kultury a literatury, ovšem názory formuluje až agresivně, hlavní vliv 45-48, snaha čelit sov. vlivu, sestupu české kultury, marně se pokouší o přijatelný kompromis v článcích (např. úvaha Mezi Východem a Západem - diskuse o české kultuře), signatář Charty.
Jan Patočka (1907-1977)
- český filosof, nejvýznamnější ve 2O. století .
- jeho význam je převážně v tvůrčí interpretaci jiných světových filosofů (Platon,Heidegger).
- do února 48 přednášel na FF UK.
- v letech 68-69 se tam vrátil
- pak přednášel filosofii soukromě po bytech
- publikace v zahraničí
- signatář Charty.
Z duševní dílny lidstva (34)
Česká vzdělanost v Evropě (39)
Symbol země u K.H.M. (44)
monografie: Sokrates (46), Platon (49), Aristoteles (49), další díla : Aristoteles, jeho předchůdci a pokračovatelé (64),
mají vyjít Kacířské eseje a Filosofie - ze 70. let
c) komunistické skupiny
- kolem Rudého práva(J.Skála - básník, Jiří Hájek - kritik, V.Štuchl, S.Machonin, I.Petrmichl - literární historik aj.)
- kolem Mladé fronty (mladí autoři, nejradikálnější, ideový zmatek, L.Filcar - překladatel, I.Fleischmann, Jan Grossman - režisér, Eduard Petiška, Oldřich Kryštofek aj.
3) Próza
- pomalejší reakce
- nutnost časového odstupu
- dovydávána díla z okupace
- jinotajná (Olbracht - Dobyvatel)
- psychologické romány (Marek - Muži jdou ve tmě)
- v nových dílech válečná tématika, osvobození
- většinou kratší útvary (Drda - Němá barikáda, Fučík - Reportáž psaná na oprátce)
II. Literatura po roce 1948
1)jednostrannost pohledu
- podporována loyálnost k SSSR a vládnoucí KSČ
- oddanost k novému zřízení a budovatelskému optimismu
- starší básníci si udržovali svou kultivovanost a individualitu (Nezval), mladí - povrchní rýmování "častušky" (Kohout)
- mnoho schopných a nadaných autorů nemůže psát vůbec
- v poezii potlačování subjektivních pocitů (láska,city X veřejná činnost, příroda X průmysl, doly, budování)
- 1950 - Ladislav Štoll "30 let bojů ..."
- dělení básníků na socialistické (Wolker, Nezval, Neumann) a protisocialistické (Halas, Holan)
- Zdeněk Nejedlý
- jednostranně orientace na sovětskou literaturu
- vyzdvihování několika klasiků (Jirásek,Tyl)
- zavržen Čapek, sporný Vančura (slovní experiment)
- podpora loyálním autorům (Olbracht, Majerová, Pujmanová, Drda, Svatopluk, Řezáč)
- náměty ze současného života - tzv. budovatelský román
- zkreslení a zjednodušení syžetu, stereotyp (např. Pluhař - Modré údolí).
- zajímavější díla :
Řiha - Země dokořán
Řezáč -Nástup
Pujmanová - Život proti smrti- náměty historické
- preference dělnického hnutí(Zápotocký,Říha) a husitství (Kratochvíl)
2) likvidace odpůrců
- zastavení časopisů - např. Kritický měsíčník, Akord, Řád
- velká emigrace
- odchází Jan Peroutka (kritik,esejista), Pavel Tigrid (od r. 56 časopis Svědectví v Paříži), Egon Hostovský, Jan Čep, Ivan Blatný
- "vymazávání" z učebnic a kulturního povědomí:
historici - J.Pekař, Z.Kalista, literární historik Arne Novák, autoři legionářské literatury, autoři duchovní a katolické literatury (Durych, Zahradníček, Renč)
- útok proti V.Černému,Bedř.Fučíkovi, J.Kolářovi a K.Bednářovi
- problémy má Seifert, Hrubín, Holan
- končí sebevraždou - K.Teige,K.Biebl,I.Frejka
- procesy se spisovateli
- 48 - Ed. Valenta, Jiří Mucha, K.Pecka
1950 - Josef Palivec (10 let)
1951 - proti katolickým autorům a ruralistům - B.Fučík,J.Zahradníček (20 let,11 odseděl), I.Kalista, J.Knap, V.Prokůpek, Fr. Křelina, Kostohryz (v průměru byli ve vězení 8 let)
3) 1. polovina 5O. let
- největší tlak na literaturu
- požadavek socialistického realismu (u nás návaznost na realismus 19. století, konzervativní ve formě).
Úkoly: přiměřenost, přístupnost, názornost, ideová poplatnost
